POZOR !!! Prezentace Alberta Kalacha zrušena


Vzhledem k destruktivnímu zemětřesení v Mexiku byl odlet A. Kalacha zrušen a tudíž se zítřejší přednáška bez náhrady ruší. Děkujeme za pochopení.

Vyhlášení výsledků soutěže Young Architect Award 2017 proběhne beze změny.

Současně si Vás dovolujeme pozvat na druhou mezinárodní konferenci EUPRO pořádanou spoluorganizátorem přednášky A. Kalacha FUA TUL na téma identita soudobé architektury v podmínkách globálního světa.

Více zde



Registrace na prezentaci Alberta Kalacha spuštěna


Jste srdečně zváni na prezentaci Alberta Kalacha, které předchází slavnostní vyhlášení výsledků Young Architect Award 2017.

 Registrace zde



On-line přihláška spuštěna!


Přihlášku naleznete zde



Může architektura měnit svět? Alberto Kalach hostem letošních Křižovatek architektury


„Obydlováním měníme naše okolí a životní prostředí, měníme i způsob, jakým svět obýváme a užíváme“, říká Alberto Kalach, mistr mexické architektury, který vystoupí na letošních Křižovatkách architektury. Přijďte diskutovat o současné architektuře ve čtvrtek 21. září do PVA EXPO PRAHA. Moderuje Adam Gebrian. Více



Závěrečná zpráva




Křižovatky architektury jsou minulostí - oč se usilovalo?


Konference nabídla jednodenní informační platformu pro výměnu informací v klíčovém trojúhelníku problematiky - tedy mezi zástupci měst a obcí, státní správou a odbornou veřejností.

"Je i v mém zájmu podílet se na tom, aby v České republice vznikala funkční města s neporušitelným odkazem na historii. Světový pokrok nezastavíme a my musíme města a krajinu rozvíjet tak, aby vše fungovalo i za 200 let a naši potomci si mohli říci, že jsme nezaspali. Tato konference dopomůže propojit rozvoj krajiny s rozvojem měst,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která konferenci zahájila. Více...



Prezentace


  • Dipl. Ing. Till Rehwaldt, Rehwaldt Landschaftsarchitekten, Německo

          LandscapeValues –ProtectandUse

  • doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

          K proměnám krajiny

  • Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

          Kulturní krajina: rozvoj a ochrana

          Kulturní krajina v legislativě

  • Ing. arch. Vlasta Poláčková, atelier UP24

          Městská krajina a územní plánování

  • Ing. arch. Pavla Melková, ředitelka Sekce detailu města, IPR Praha

          Veřejná prostranství - koncepční přístup k městu

  • Ing. Štěpán Špoula, Sekce detailu města, Kancelář veřejného prostoru, IPR Praha

          Krajina měst - skutečně existuje hranice mezi městem a volnou krajinou?

  • Ing. Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí

          Spálené Poříčí

  • Ing. Karolína Hrbková, náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí, Liberec

          Liberec a systém sdílení zeleně

  • Ing. Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství

          Dotační tituly Společné zemědělské politiky EU ve vazbě na krajinu

  • Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP

          Dotační programy MŽP v péči o sídelní krajinu 

  • Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele odboru územního plánování MMR

          Dotační tituly na plánování krajiny

  • Petr Velička, autorizovaný architekt - krajinářská architektura, M&P architekti - Ateliér krajinářské architektury

          Křižovatky architektury 2016



Letošní Křižovatky architektury zahájí Karla Šlechtová


Kulturní krajina: proměny_tvorba_ochrana je téma konference, kterou ve čtvrtek 2. 6. 2016 v Národním technickém muzeu zahájí ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová společně s generálním ředitelem NTM Karlem Ksandrem. Ze zahraničí přijal účast Till Rehwaldt z drážďanského ateliéru Rehwaldt Landschaftsarchitekten, který představí v Německu dlouhodobě fungující systematickou tvorbu veřejného prostranství a sídelní zeleně, která u nás zatím chybí. Více



Změna místa konání konference!


Upozorňujeme účastníky na změnu místa konání. Konference se uskuteční v Národním technickém muzeu na Letné, Kostelní 42, Praha 7.



Anotace přednášek


ÚVODNÍ SLOVO

Krajina mezi staveništěm a divočinou

doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

Úvodní zamyšlení nad současným stavem krajiny a jistou ambivalencí vývoje v současnosti, jak je vnímán ze strany některých společenských vědců či přírodovědců. Na jedné straně stále radikálnější zásahy, na druhé tendence nechat některým procesům volnější ruku.


BLOK I – ŽIJEME V KULTURNÍ KRAJINĚ

Kulturní krajina: rozvoj a ochrana

Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

 

Krajina, kde žijeme, je prostor, ve kterém všechny lidské aktivity probíhají. A nejenom lidské – spolu s námi tu  žijí i další přírodní systémy. V české kulturní krajině se pěstuje řada zemědělských plodin, jsou tu lesy, těží se suroviny, jsou tu i cesty, města a obydlí. Je zde přítomna i kulturní hodnota krajiny vytvářená po celé generace a také její duševní dimenze. Tato krajina je naším domovem, jsme za ni zodpovědní vůči budoucím generacím. Problémy povodní a sucha jsou signálem, že něco v krajině neděláme dobře.

Optimální uspořádání krajiny a všech jejích funkcí, podobné ostatní Evropě, v Čechách skončilo někdy po druhé světové válce. V té době půda ztratila své místní vlastníky, kteří věděli, že jak se budou o krajinu starat, tak se v ní budou mít a žít.

Vyvlastnění půdy v době minulého režimu, destrukce kulturní krajiny vytvářené po staletí vystřídala po sametové revoluci v roce 1989 doba volného tržního mechanizmu, který situaci v krajině ještě více zkomplikoval.

Na jedné straně lze mluvit o nárůstu rozsahu lesních půd (dochází k zalesnění mnohých zemědělských půd), na druhé straně je erozí ohroženo 58 % zemědělské půdy. Za poslední století se délka vodních toků v České republice zkrátila o jednu třetinu a navíc jsme přišli o 950 000 hektarů mokřadů, které zadržovaly významnou část vody v krajině.

Česká republika je však od roku 2004 signatářem Evropské úmluvy o krajině, ale v rámci našich závazků jsme toho dosud udělali opravdu jen málo:

Ruku na srdce:

  1. Opravdu jsme udělali všechno proto, abychom tuto úmluvu implementovali do naší legislativy?  
  2. Potřebuje Česká republika vlastní vizi  a strategii krajiny?
  3. Je spolupráce mezi všemi rezorty na téma krajina dostatečná?
  4. Dokážeme dostatečně zapojit do péče o krajinu širokou veřejnost?
  5. Věnujeme dostatečnou pozornost vzdělávání odborníků a široké veřejnosti na téma krajina?
  6. Máme vhodné nástroje na stanovení komplexní ochrany a rozvoje krajiny?
  7. Je krajina řek a potoků dostatečně chráněna, aby mohla naplno plnit všechny své funkce?
  8. Je územní plán dostatečně kvalitním nástrojem pro plánování další vize krajiny?
  9. Je věnována dostatečná pozornost problematice sídelní krajiny včetně  jejich ekosystémových služeb?
  10. Ve vyspělých demokratických zemích je plánování krajiny standardním procesem, proč je tomu u nás jinak?
  11. Chráníme dostatečně naši půdu před dalšími zábory pro výstavbu?

To jsou otázky, které bychom chtěli v rámci konference otevřít a hledat na ně odpověď.


Ministerstvo kultury a implementace Evropské úmluvy o krajině

PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury

 

Příspěvek se dotýká geneze obecného přístupu Ministerstva kultury ke kulturní krajině a podrobněji se pak věnuje implementaci Evropské úmluvy o krajině na úrovni rezortu se zvláštním důrazem na mezinárodní i domácí legislativní kontext a rámec zásadních  programových dokumentů na úrovni státu a rezortu. Detailnější pozornost je věnována jednomu z konkrétních nástrojů MK, který přispívá k uchování kulturních hodnot v krajině.


Kulturní krajina v legislativě

Ing. arch. Věra Kučová, Sekce památkové péče NPÚ v Praze – Generální ředitelství v Praze

 

Kulturní krajina není v právních předpisech České republiky důsledněji ukotvena samostatným zákonem a o její ochranu je v současné době potřebné usilovat na základě využívání jednotlivých ustanovení řady předpisů, jejichž primárním cílem ale kulturní krajina není.

Obecným mezinárodním dokumentem právní váhy je Evropská úmluva o krajině. Právě na jejím základě je potřebné vždy posuzovat, nakolik jsou zájmy jednotlivých oborů a aktérů v souladu se všemi hodnotami, které krajina obsahuje, přičemž ty kulturní jsou v České republice neprávem méně zdůrazňovány. Jediným národním zákonem, který nese krajinu v názvu, je vícekrát novelizovaný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. I přes různě aplikovaný institut krajinného rázu však v praxi dominuje ochrana přírodních složek krajiny.

Kulturní dimenze krajiny nespočívá pouze v architektonických, technických a jiných stavebních památkách a jejich souborech, historických sídlech. Je potřebné ji vnímat v celém spektru jevů hmotných i nehmotných.

Krajina je v ČR primárně v gesci Ministerstva životního prostředí, velké rozsahy odpovědnosti společné či zcela samostatné znamenají gesce resortů dalších, zejména Ministerstva zemědělství v oblasti vodního zákona a lesního zákona a za pozemkové úpravy, významný vliv spočívá v dotační politice vůči produkci a venkovu jako celku. Ministerstvo kultury je odpovědné za kulturní dědictví v krajině, ovšem včetně jeho nemateriálních složek, na což se zapomíná. Hlavním právním nástrojem ochrany krajiny je ovšem zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Obsahuje zcela konkrétní požadavky na respektování hodnot území a krajinu staví do popředí veřejného zájmu.

Nelze ovšem pomíjet působnost dalších vládních sektorů, jakými jsou Ministerstvo dopravy z hlediska různých podpor a přímého rozhodování při budování infrastruktury do krajiny vkládané, Ministerstvo průmyslu a obchodu s podporou průmyslových zón (většinou bez ohledu na krajinný kontext), nejrůznějšího průmyslu zpracovatelského a těžebního. Zastřešující roli ve zdůraznění potřebnosti péče o kulturní (a samozřejmě i přírodní) krajinu by mělo mít Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, s nepominutelnou odpovědností akademické sféry nejrůznějších směrů... A tak můžeme pokračovat, až dospějeme k racionální tezi, že reflexe témat kulturní krajiny ve strategických dokumentech subjektů různého zaměření a rozhodovací moci vypovídá o kultuře celé společnosti, o síle její demokracie a možnostech obyvatel podobu krajiny prostřednictvím svých zákonodárců a politické reprezentace chránit a regenerovat.


BLOK II – PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÉ KRAJINY

Městská krajina a územní plánování

Ing. arch. Vlasta Poláčková, atelier UP24

 

Morfologie krajiny spolu s vodstvem a lesy byly určující pro vývoj osídlení a stavbu měst v území.  Lidé odpradávna hledali v krajině zejména obživu, útočiště a vhodné cesty pro svou migraci nebo obchodování. Cítili i význam magických míst, kde konali posvátné obřady nebo umísťovali pohřebiště. Během vývoje osídlení si člověk zvykl brát z přírody a krajiny vše, co pro něj bylo užitečné, bez ohledu na hrozbu vyčerpání zásob a zničení přírodních hodnot. Na druhé straně zušlechtil krajinu a mnohým místům vtiskl unikátní kulturně-historickou hodnotu.

V dnešní době se snažíme nalézt rovnováhu mezi uspokojováním potřeb lidí a zachováním přírody a krajiny pro sebe i budoucí generace. Máme k tomu celou řadu zákonů, nástroje územního plánování, strategie mnoha úrovní. Místní zastupitelstva i občanské iniciativy řeší lokální problémy zachování a obnovy přírody a krajiny v sídlech. Příspěvek Městská krajina a územní plánování se snaží odpovědět na otázku, co pro zachování této rovnováhy můžeme udělat pomocí územního plánu pro město či obec a proč tento nástroj často selhává.


Veřejná prostranství – koncepční přístup k městu

Ing. arch. Pavla Melková, ředitelka Sekce detailu města, IPR Praha

 

Celkové kvality veřejných prostranství lze dosáhnout jedině koncepčním přístupem k plánování a navrhování. Jaké jsou koncepční nástroje Kanceláře veřejného prostoru. Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy. Zkušenosti s koncepčními studiemi veřejných prostranství.


Krajina měst - skutečně existuje hranice mezi městem a volnou krajinou?

Ing. Štěpán Špoula, Sekce detailu města, Kancelář veřejného prostoru, IPR Praha

 

Město je součástí širší krajiny. Kvalita života ve městě i jeho budoucí rozvoj závisí také na tom, jak město tuto skutečnost umí zohlednit. Co přináší Koncepce pražských břehů, příměstský park Soutok a revitalizace Císařského ostrova či Karlova náměstí.


Praha a její velká rozvojová území

zástupce hl. m. Prahy

 

  • Má Praha vizi svého územního rozvoje?
  • Které projekty ve výstavbě podporuje, které zůstávají stranou zájmu?
  • Jak funguje komunikace v trojúhelníku: město - developer- veřejnost: je to dialog konstruktivní?
  • Velké projekty a památková ochrana

Územní rozvoj Prahy z pohledu developera                              

Ing. Leoš Anderle, partner Sekyra Group

 

  • Výstavba v Praze - jaká je celková atmosféra?
  • Všechny projekty velkých rozvojových území v Praze byly odsouhlaseny stejným rozhodnutím zastupitelstva HMP - proč u některých dialog probíhá a u některých nefunguje, jsou tyto projekty zablokované?

BLOK III – MĚSTO A KRAJINA

Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

MgA. Ing. arch. Michal Fišer, třiarchitekti

 

Je to již dvanáct let, co se představitelé kadaňské samosprávy rozhodli obrátit pozornost do míst, kde to jen málokdo čekal. Rozhodnutí revitalizovat pozapomenuté zpustlé nábřeží řeky Ohře a investovat nemalé úsilí a finanční prostředky do zóny nikoho, která běžného občana nijak netrápí a od níž se nic moc neočekává, u nás nebývá obvyklé. Politicky riskantní krok vyžadoval důkladnou rozvahu a vzbuzoval řadu nelehkých otázek: jak obrátit město zpět k řece, jak protáhnout po břehu promenádu s cyklostezkou a zachovat přitom zelené břehy, obnovit zpustlý park, zrekonstruovat letní kino, stabilizovat břehy, opravit inženýrské sítě, zkrátka spravit kus města a přitom nevypudit genia loci, zachovat přírodní živly v jejich přirozené podobě, umožnit koexistenci přírody a města.

Odvážnému štěstí přálo a risk se vyplatil. Po vytrvalém úsilí od roku 2011, kdy byla dokončena první etapa projektu, se kdysi oblíbené místo na městských humnech postupně probouzí zpět k životu. Lidé začali na revitalizované nábřeží pronikat, sotva odjely stavební stroje, jejichž lomoz vystřídal všední cvrkot chodců, běžců, kol, tříkolek, kočárků, lodiček na řece nebo různého svátečního a festivalového hemžení. Obyvatelům se vyloupl nový a atraktivní veřejný prostor, zároveň tím město doslova otevřelo svoji novou bránu, neboť nábřežní promenáda navázala na nedávno předtím založenou cyklostezku podél Ohře.

V Kadani se však podařilo mnohem víc. Podařilo se dokázat, že říční břeh může být vodohospodářským dílem, dopravní stavbou a prvkem zelené infrastruktury dohromady. Zároveň může být kulturním veřejným prostranstvím, prostorem pro člověka i pro krajinu, prostorem pro život.


DISKUSNÍ PANEL 1   Územní plánování, městská krajina, sídelní zeleň

 

Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel SMO ČR

 

Dostačuje územní plán jako nástroj pro tvorbu městské krajiny? Jsou nutné další, detailnější plány a jak je vytvořit? Jak převádět plány sídelní zeleně do reality, a mají na to města dostatek pravomocí i financí? Jak se spolupracuje městům s architekty, architektům s městy a oběma s veřejností? Dialog (kvalita spolupráce) mezi investory na straně jedné a architekty a projektanty na straně druhé. Konkrétní příklady realizací, plány vs. realita.


DISKUSNÍ PANEL 2  Kvalita městské krajiny a dotační tituly

  • Dotační tituly pro krajinotvorbu
  • Jak dlouho jsou dotační tituly jednotlivých ministerstev „na trhu“, jakými finančními prostředky disponují
  • Kolik se ročně v rámci dotací rozdá na jednotlivých ministerstvech
  • Jaké mají obvykle příjemce/adresáty a účel
  • Jsou s tím nějaké problémy?
  • Zkušenosti z realizovaných projektů
  • Jsou pravidla dotačních titulů správně nastavena z pohledu architekta?
  • Jsou tato pravidla ku prospěchu dané věci (tvorba kvalitní městské krajiny)?
  • Diskuse na úrovni stát a samospráva je nastavena a probíhá. Probíhá však dostatečně mezi architekty a státem, garantem dotačních titulů?

 

Ing. Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství, Sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU – Ministerstvo zemědělství

 

Dotační tituly Společné zemědělské a rybářské politiky EU ve vazbě na kvalitu krajiny

Zemědělství a lesnictví mají výrazný vliv na charakter krajiny, a to ve vazbě na schopnost poskytovat ekosystémové služby, ovlivňovat vodní režim, půdní erozi a biodiverzitu, i celkový stav přírodního i kulturního prostředí.

Při absenci dříve běžných způsobů hospodaření docházelo (a stále dochází) k ústupu přírodních stanovišť. Důvodem těchto změn jsou i způsoby obhospodařování zemědělské půdy a lesů, zejména z 2. poloviny 20. století. Z období, které se vyznačovalo především intenzifikací procesů, změnou struktury hospodaření a unifikací skladby pěstovaných plodin, což vedlo ke zvyšování eroze půdy, neprostupnosti krajiny, snížení její ekologické stability a retenční schopnosti. Některé způsoby hospodaření představují riziko i dnes. 

Vhodná organizace a agrotechnika hospodaření s půdou, systémy šetrného hospodaření (ekologické zemědělství) a agroenvironmentálně-klimatické opatření nebo např. realizace komplexních pozemkových úprav a realizovaná společná zařízení mohou významnou měrou problémy řešit.

Ze své gesce Ministerstvo zemědělství v oblasti venkova podporuje vhodné způsoby udržitelného hospodaření se zemědělskou a lesní půdou i za využití dotačních nástrojů Společné zemědělské a rybářské politiky EU, a to již od roku 2004. Pozitivní skutečností je zvyšování výměry ekologicky obdělávané půdy, extenzivně obhospodařovaných travních porostů, předcházení opouštění a degradaci zemědělské půdy v oblastech s přírodními a jinými znevýhodněními i realizace pozemkových úprav.


Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP

 

Kvalita městské krajiny

Urbanizovanou krajinu, resp. krajinu sídel charakterizuje, zejména v případě velkých měst a sídelních aglomerací, vysoká hustota obyvatel, vysoký podíl zastavěného území, vysoký podíl zpevněných ploch, vysoká koncentrace hospodářské činnosti a služeb a dopravní a technické infrastruktury. Tato krajina vykazuje velmi nízkou úroveň ekologické stability a také velmi omezenou přirozenou adaptabilitu na výkyvy vnějších podmínek. Přirozené procesy a funkce krajiny vázané obvykle na stabilní ekosystémy jsou v sídelní krajině silně potlačené a jsou nahrazovány technickými systémy (zásobování vodou, kanalizace apod.). Zejména v poslední době sledujeme čím dál intenzivněji dopady klimatické změny na městské prostředí, které ovlivňují kvalitu života. Bývají spojeny nejčastěji s dostupností a kvalitou vody, s dopady přívalových srážek a bleskových povodní, s vysokými teplotami (efekt tepelných ostrovů) a kvalitou ovzduší. Nezanedbatelné nejsou ani destabilizující vlivy měst na okolní krajinu (např. ve vztahu ke zrychlenému odtoku vody ze zpevněných ploch a jejich odvedení do vodních toků).  

Základním principem adaptačních opatření v urbanizované krajině vedoucích ke zvýšení její odolnosti a schopnosti přizpůsobit se projevům změny klimatu je udržitelný rozvoj sídel založený na udržitelném hospodaření s vodou (zasakování či využívání srážkových vod, úsporná opatření) a na posílení funkčního potenciálu systému sídelní zeleně (zelené infrastruktury sídel) zahrnující samozřejmě také vodní plochy a prvky. Efektivní adaptace (tj. dlouhodobě udržitelné a ekonomicky výhodné) využívají v co nejvyšší míře přírodních procesů a tzv. ekosystémových služeb (společenských užitků poskytovaných ekosystémy). MŽP proto v rámci OPŽP podporuje rozvoj sídlení zeleně a systémový přístup měst k jeho vytváření a udržování.


Dotační tituly
Podpory v gesci MŽP v oblasti péče o městskou krajinu:

  • Operační program Životní prostředí 2014-2020 - Prioritní osa 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu, Specifický cíl 4 - Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech,
  • Národní program Životní prostředí - 5. Prioritní oblast: Životní prostředí ve městech a obcích - Podoblast 4: Zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích,
  • Program péče o krajinu - péče o významné a památné stromy, jejich skupiny a stromořadí,

Cíle a zaměření programů, podporované aktivity, výše poskytované podpory a základní charakteristiky administrace žádostí o podporu v rámci uvedených programů.


Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele odboru územního plánování a vedoucí oddělení koncepčního a metodického MMR

 

Jak je problematika krajiny řešena prostřednictvím územního plánování. Principy definované Politikou územního rozvoje ČR a požadavky vyplývající z Politiky architektury a stavební kultury ČR. V průběhu vystoupení budou představeny možnosti dotační podpory zpracování územně plánovacích podkladů a dokumentací, zejména územní studie krajiny, územní studie veřejných prostranství a územních plánů. Opominuty nebudou ani metodické výstupy týkající se prostorových vztahů v krajině, zvláště kompozice krajiny.


Petr Velička, autorizovaný architekt - krajinářská architektura, M&P architekti - Ateliér krajinářské architektury

 

Projekty realizované mimo jiné z různých dotačních titulů vyhlášených v rámci různých rezortů (MMR, MŽP atd.)

PARK 4DVORY (vizualizace 1, vizualizace 2)

REVITALIZACE MASARYKOVA NÁMĚSTÍ V MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNĚ STŘÍBRO (vizualizace 1, vizualizace 2)

ARCHEOPARK MIKULČICE (vizualizace 1, vizualizace 2)

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V TŘEBÍČI - BOROVINĚ (REVITALIZACE BROWNFIELD) (vizualizace 1, vizualizace 2)

ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ KONCEPCE MĚSTA ČERNOŠÍNA (vizualizace 1, vizualizace 2)



Národní technické muzeum zve na výstavu Civitas Carolina aneb stavitelství doby Karla IV.


Výstava, která je součástí oslav 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., Vás zavede do prostředí středověké stavební huti. Na pozadí stavby opevnění Nového Města pražského se můžete seznámit s dobovými stavebními technikami a řemesly včetně práce s velkými gotickými stavebními stroji. Funkční repliky velkých středověkých strojů jsou k vidění před budovou muzea.

 

Výstava zachycuje atmosféru středověkého staveniště. Jejím hlavním tématem je stavba opevnění Nového Města pražského, důležité části města, protože bez fortifikace zajišťující bezpečnost by existence tehdejšího města nebyla možná. Ve výstavním sále je vztyčena část rozestavěné hradby, která je postavena podle původní technologie a za pomoci autentického materiálu. Zmapována je zde celá technologie stavby a její fáze od lámání kamene, přes jeho zpracování, dopravu a samotnou stavbu hradby. Na stavbě hradby jsou dokumentována jednotlivá stavební řemesla a prezentovány jsou dobové technologie zpracování vápna a přípravy malty. Více informací o výstavě na stránkách muzea.

 



Úvodní slovo


Dosavadní praxe projektování staveb v krajině včetně městského intravilánu není ideální. Především monofunkční a technicky orientovaný přístup je proto třeba nahradit postupem integrovaným, který bude brát v potaz všechny souvislosti řešení konkrétního problému či potřeby: počínaje sociálními a ekonomickými parametry konkrétní lokality a konče imperativy památkové ochrany. Krajina, ať už městská či mimo lidská sídla, je nikoli jen terén k realizaci více či méně utilitárních projektů, ale především nositelem kulturních hodnot: identity místa a jeho paměti.  Potřeba ochrany rázu a kvality krajiny přitom nevyžaduje jen změnu v myšlení výkonných orgánů státní správy a samosprávy, ale hlavně jiný – dnešní terminologií holistický - přístup k územnímu plánování. Právě územní plán je totiž základním nástrojem k zachování a tvorbě takové krajiny, s níž se její obyvatelé mohou identifikovat. Mj. to bude vyžadovat užší a nepochybně i méně předsudečnou spolupráci a komunikaci mezi politickou sférou, širokou veřejností a odborníky.

Letošní ročník konference Křižovatky architektury, který se koná pod názvem „Kulturní krajina: proměny - tvorba - ochrana“, má ambici takovou vícestrannou diskusi podpořit. Vystoupení řady představitelů politického života, státní správy, vedení měst a obcí a samozřejmě profesí, především architektů a urbanistů, jí nepochybně může dodat řadu nových impulsů – a to je také hlavní ambicí organizátora.



Záštita


 

 

 

 


 

   

 


 

 



On-line přihláška


On-line přihláška se připravuje.



Pro média




Základní informace


Křižovatky architektury

Kulturní krajina: proměny - tvorba - ochrana

 


KONFERENCE

 

Termín: 2. 6. 2016, 8.30-16.00 hod.


Místo:     Národní technické muzeum

                Kostelní 42, Praha 7

  

Cíl konference

Cílem již 8. ročníku konference je pokračovat v diskusi na celospolečensky aktuální téma, letos se zaměří na rozvoj a ochranu kulturní krajiny, systémy sídelní zeleně a na možnosti čerpání dotací pro zlepšení městské krajiny. K diskusi budou přizvány všechny zájmové skupiny, kterými jsou především zástupci měst a obcí, dále památkáři, architekti, urbanisti, akademická obec, developeři, studenti a média.

 

Okruhy témat

  • rozvoj a ochrana kulturní krajiny
  • systémy sídelní zeleně, krajina ve městě
  • možnosti čerpání dotací pro zlepšení kvality krajiny
  • case studies (tuzemské i zahraniční)

 

Konference by měla

  • stát se informační platformou pro dialog především se zástupci měst, státní správy a s odbornou veřejností,
  • poskytnout účastníkům příklady z praxe,
  • definovat společenské aspekty,
  • představit související legislativu s památkovou péčí, právní aspekty,
  • hledat nová východiska a přístupy.

 

Programová rada

Za přípravu programu konference zodpovídá programová rada složená z respektovaných odborníků a zástupců cílových skupin konference:

  • PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury
  • Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA, předsedkyně programové rady
  • Mgr. Květa Vitvarová, ředitelka SHS ČMS
  • Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel SMO ČR

 

Cílové skupiny

  • samospráva, státní správa
  • architekti, urbanisti, památkáři, projektanti
  • investoři, developeři
  • akademická obec, studenti
  • média

 

Konference byla zařazena do programu celoživotního profesního vzdělávání České komory architektů. Vzdělávací program je ohodnocen 5 kreditními body.



Programová rada


Předsedkyně

Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

Členové

PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury
Mgr. Květa Vitvarová, ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí České republiky
 


Seznamte se s členy programové rady

 

Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

Vystudovala krajinářskou architekturu na Corvinus University v Budapešti, Ph.D. titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře. Celý život žije a pracuje v krajině a s krajinou, která je jejím životním posláním, profesí, vášní i koníčkem. Jako projektant začala pracovat v URBIONU Banská Bystrica a na Útvaru hlavního architekta v Banské Bystrici. Několik let se věnovala výstavbě a provozu golfových hřišť v Čechách i na Slovensku. Později působila jako vedoucí katedry krajinářské architektury na České zemědělské univerzitě v Praze. V současné době připravuje nový studijní obor Obnova kulturní krajiny na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích. Působí také na FA ČVUT v Praze a ZČU v Plzni.  Jako krajinářský architekt je autorizována Českou komorou architektů, kde je členem představenstva. Je zakladatelem hnutí Strom života na Slovensku, iniciátorem záchrany čiernohronské úzkorozchodné železnice, založila několik Domů řemesel, v Čechách založila TOPLAND BRD o.s. a Otevřenou Svatou Horu o.s. Žije a pracuje v brdských lesích pod horou Třemšín, zabývá se plánováním krajiny za účasti veřejnosti. Je autorem projektu Obnova krajiny česko-německého pohraničí v rámci Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, který otevírá téma sudetské krajiny na příkladě modelové zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané.

 


 

PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury

Narozena 1954 v Plané u Mar. Lázní. Ve své badatelské a publikační práci se zaměřovala na oblast hospodářských a regionálních dějin a technického kulturního dědictví. Od roku 1994 do poloviny roku 2001 zastávala post místostarostky města Berouna. Jejím přispěním se v rámci programu regenerace městské památkové zóny podařilo zabránit devastaci městských hradeb a postupně obnovit památky v centru. V roce 1997 byla zvolena místopředsedkyní a v roce 1998 předsedkyní SHS ČMS. V té době vykonávala i funkci národní koordinátory Dnů evropského dědictví v ČR. Od 1. 7. 2001 do 31. 3. 2007 působila jako vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadu Středočeského kraje. Od dubna roku 2007 zastávala post ředitelky odboru památkové péče Ministerstva kultury. Od 15. 7. 2010 je náměstkyní ministra pro oblast kulturního dědictví na Ministerstvu kultury.

 


 

Mgr. Květa Vitvarová, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Narozena 1966. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je zřizovatelkou Nadace Český Barok, která provozuje soukromé lapidárium v Praze – Galerie Lapidárium. Od roku 2004 pracuje jako ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Jako ředitelka řídí chod sekretariátu, je zodpovědná za činnost a hospodaření celého Sdružení, které má k dnešnímu dni více než 200 členů – měst, městských částí a obcí z celé republiky. Každým rokem Sdružení organizuje Dny evropského dědictví / Euroean Heritage Days / EHD v ČR, což je významná celoevropská kulturní a společenská akce, kdy se pro širokou veřejnost otevírají vždy v září dveře významných objektů, které jsou buď z části, nebo úplně pro veřejnost uzavřené. Tuto akci zaštiťuje Rada Evropy. V ČR se k této akci pravidelně přihlašuje více než 1 000 objektů z téměř 300 měst a obcí.

V dubnu pravidelně Sdružení organizuje u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel slavnostní setkání na Pražském hradě pro více než 600 starostů, zástupců měst a obcí a další významné osobnosti. Právě na této akci se vyhlašuje titul Historické město roku – prestižní ocenění Za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V roce 2009 připravila s kolegy projekt Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska, který získal finance z EU – Národní podpora cestovního ruchu, kde zastává funkci hlavního manažera.

 


 

Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí České republiky

Narozen v roce 1963 v Mladé Boleslavi. V roce 1985 dokončil Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava. V letech 1999 až 2000 absolvoval postgraduální kurz UK Praha a Univerzity Tampere oboru veřejná správa a regionální rozvoj. 

V letech 1998-2004 pracoval jako náměstek primátora pro životní prostředí a rozvoj, v letech 2004 a 2014 byl primátorem statutárního města Kladna. Od roku 2002 je členem komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí ČR. V roce 2008 se stal předsedou Komory statutárních měst a místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a od 10. června 2011 do 12. června 2015 byl předsedou Svazu. Od prosince 2014 je Dan Jiránek výkonným ředitelem Svazu.  

Od roku 2007 je rovněž místopředsedou Rady Státního fondu životního prostředí a členem Řídícího výboru OP ŽP.



Program


KULTURNÍ KRAJINA: PROMĚNY_TVORBA_OCHRANA

8. ročník odborné konference

 

Termín:  2. 6. 2016

Místo:     Národní technické muzeum

                Kostelní 42, Praha 7

 

Moderuje:         Petr Král, ČRo - Radiožurnál


08.30 – 09.30   prezence účastníků
09.30                  zahájení programu konference
16.00                  předpokládané ukončení programu konference

 


 

9.30 – 9.50        ZAHÁJENÍ

 

Ing. Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj

Mgr. Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea

 

9.50 – 10.20        ÚVODNÍ BLOK

 

Dipl. Ing. Till Rehwaldt, Rehwaldt Landschaftsarchitekten, Německo

doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

10.20 – 11.00    BLOK I – ŽIJEME V KULTURNÍ KRAJINĚ

 

Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

Kulturní krajina: rozvoj a ochrana

 

PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury

Ministerstvo kultury a implementace Evropské úmluvy o krajině

 

Ing. arch. Věra Kučová, Sekce památkové péče NPÚ v Praze

Kulturní krajina v legislativě

 

11.00 – 11.35   BLOK II – PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÉ KRAJINY | 1. část

 

Ing. arch. Vlasta Poláčková, atelier UP24

Městská krajina a územní plánování

 

Společná přednáška:

Ing. arch. Pavla Melková, ředitelka Sekce detailu města, IPR Praha

Veřejná prostranství - koncepční přístup k městu

 

Ing. Štěpán Špoula, Sekce detailu města, Kancelář veřejného prostoru, IPR Praha

Krajina měst - skutečně existuje hranice mezi městem a volnou krajinou?

 

10.35 – 12.00   přestávka

 

12.00 – 12.40   BLOK II – PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÉ KRAJINY | 2. část

 

Společná přednáška:

zástupce hl. m. Prahy

Praha a její velká rozvojová území

                              

Ing. Leoš Anderle, partner Sekyra Group

Územní rozvoj Prahy z pohledu developera

 

12.40 – 13.00    BLOK III – MĚSTO A KRAJINA

 

Společná přednáška:

MgA. Ing. arch. Michal Fišer, třiarchitekti

Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

 

Ing. Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí

Spálené Poříčí

 

13.00 – 14.00   oběd                              

 

14.00 – 14.50    DISKUSNÍ PANEL 1   Územní plánování, městská krajina, sídelní zeleň

  • Je územní plán správný nástroj pro tvorbu sídelní zeleně ve městech a obcích? Je z tohoto pohledu dostačující nebo jsou nutné další procesy?
  • Konkrétní příklady realizací, plány vs. realita
  • Dialog (kvalita spolupráce) mezi investory na straně jedné a architekty a projektanty na straně druhé      

                          

Moderuje:         Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel SMO ČR

 

Panelisté:         

Ing. Karolína Hrbková, náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí, členka Rady města a Zastupitelstva města Liberce

Mgr. Jaroslav Němec, starosta Kroměříže

Ing. Václav Babka, Atelier zahradní a krajinářské architektury Sendler - Babka

 

14.50 – 14.55   výměna panelistů

 

15.00 – 15.50    DISKUSNÍ PANEL 2   Kvalita městské krajiny a dotační tituly

  • Dotační tituly pro krajinotvorbu
  • Jak dlouho jsou dotační tituly jednotlivých ministerstev „na trhu“, jakými finančními prostředky disponují
  • Kolik se ročně v rámci dotací rozdá na jednotlivých ministerstvech
  • Jaké mají obvykle příjemce/adresáty a účel
  • Jsou s tím nějaké problémy?
  • Zkušenosti z realizovaných projektů
  • Jsou pravidla dotačních titulů správně nastavena z pohledu architekta?
  • Jsou tato pravidla ku prospěchu dané věci (tvorba kvalitní městské krajiny)?
  • Diskuse na úrovni stát a samospráva je nastavena a probíhá. Probíhá však dostatečně mezi architekty a státem, garantem dotačních titulů?

 

Moderuje:         Petr Král, ČRo - Radiožurnál

 

Panelisté:          

Ing. Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství

Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP

Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele odboru územního plánování MMR

Petr Velička, autorizovaný architekt - krajinářská architektura, M&P architekti - Ateliér krajinářské architektury

 

15.50 – 16.00    ZÁVĚREČNÉ SLOVO

 

Ing. Klára Salzmann, Ph.D., předsedkyně programové rady konference

 


 

Změna programu vyhrazena.



Přednášející


doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Narozen 1971 v Havlíčkově Brodě. Od r. 2014  je ředitelem Ústavu estetiky a dějin umění na FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a od r. 2005 docentem na Katedře environmentálních studiích FSS Masarykovy univerzity v Brně. Vystudoval estetiku na FF UK v Praze a postgraduální studium na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK. Zabývá se historií estetického postoje k přírodě v novověku a přírodovědeckými interpretacemi estetických jevů v přírodě v 19.-20. století. Je mj. autorem knih Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku (2005) či O malebnu. Estetika přírody mezi zahradou a divočinou (2011).


Ing. Klára Salzmann, Ph.D., členka představenstva ČKA

Vystudovala krajinářskou architekturu na Corvinus University v Budapešti, Ph.D. titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře. Celý život žije a pracuje v krajině a s krajinou, která je jejím životním posláním, profesí, vášní i koníčkem. Jako projektant začala pracovat v URBIONU Banská Bystrica a na Útvaru hlavního architekta v Banské Bystrici. Několik let se věnovala výstavbě a provozu golfových hřišť v Čechách i na Slovensku. Později působila jako vedoucí katedry krajinářské architektury na České zemědělské univerzitě v Praze. V současné době připravuje nový studijní obor Obnova kulturní krajiny na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích. Působí také na FA ČVUT v Praze a ZČU v Plzni.  Jako krajinářský architekt je autorizována Českou komorou architektů, kde je členem představenstva. Je zakladatelem hnutí Strom života na Slovensku, iniciátorem záchrany čiernohronské úzkorozchodné železnice, založila několik Domů řemesel, v Čechách založila TOPLAND BRD o.s. a Otevřenou Svatou Horu o.s. Žije a pracuje v brdských lesích pod horou Třemšín, zabývá se plánováním krajiny za účasti veřejnosti. Je autorem projektu Obnova krajiny česko-německého pohraničí v rámci Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, který otevírá téma sudetské krajiny na příkladě modelové zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané.


PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury

Narozena 1954 v Plané u Mar. Lázní. Ve své badatelské a publikační práci se zaměřovala na oblast hospodářských a regionálních dějin a technického kulturního dědictví. Od roku 1994 do poloviny roku 2001 zastávala post místostarostky města Berouna. Jejím přispěním se v rámci programu regenerace městské památkové zóny podařilo zabránit devastaci městských hradeb a postupně obnovit památky v centru. V roce 1997 byla zvolena místopředsedkyní a v roce 1998 předsedkyní SHS ČMS. V té době vykonávala i funkci národní koordinátory Dnů evropského dědictví v ČR. Od 1. 7. 2001 do 31. 3. 2007 působila jako vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadu Středočeského kraje. Od dubna roku 2007 zastávala post ředitelky odboru památkové péče Ministerstva kultury. Od 15. 7. 2010 je náměstkyní ministra pro oblast kulturního dědictví na Ministerstvu kultury.


Ing. arch. Věra Kučová, Sekce památkové péče NPÚ v Praze

Vystudovala Fakultu architektury ČVUT a návazné postgraduální studium zaměřené na památkovou péči a obnovu historických staveb. Od roku 1984 pracuje v oboru památkové péče na různých pozicích s dlouhodobou specializací na světové dědictví, historická sídla a kulturní krajinu. V současné době v Generálním ředitelství NPÚ vede útvar památek s mezinárodním statusem, je členkou České komise pro UNESCO a některých poradních grémií v oblastech památkové péče a krajiny.

Je autorkou řady odborných článků a spoluautorkou několika obecných metodických publikací v oblastech své specializace.


Ing. arch. Vlasta Poláčková, atelier UP24

Absolventka FA ČVUT v Praze 1982, zájmově pracuje v Asociaci pro urbanismus a územní plánování a v ČKA v pracovní skupině pro urbanismus a pro standardy. Od roku 2004 vede Urbanistický atelier UP-24, který zpracovává zejména územní plány pro města a obce, územní studie, regulační plány a dopravně urbanistické studie. Významným předmětem činnosti jsou také územně analytické podklady (Středočeský kraj), zásady územního rozvoje (Karlovarský kraj a aktualizace ve Středočeském kraji) a vyhodnocení vlivů řešení ZÚR na udržitelný rozvoj území (Středočeský kraj). Atelier zpracovává i územní studie regionálního významu, které se zabývají řešením krajiny: Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve (2006), Svatava – Jelení vrch – urbanistická studie obnovy krajiny po ukončení těžby hnědého uhlí (2006), Sokolovsko – Jezero Medard – urbanistická studie obnovy krajiny po ukončení těžby hnědého uhlí (2006), Územní studie Střela (2008), Územní studie Jezero Most (2011).


Ing. arch. Pavla Melková, ředitelka sekce Detailu města, IPR PRAHA

Narodila se v Praze v roce 1964. Vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze. Je autorizovaný architekt a člen České komory architektů. Je zakládajícím členem občanského sdružení Šumná města. Je členem Metropolitní ozvučné desky - odborného poradního orgánu hl. m. Prahy v oblasti rozvoje města.

Od roku 1996 je společníkem v atelieru MCA. Architektonická kancelář MCA byla založena v roce 1996 architekty Miroslavem Cikánem a Pavlou Melkovou. Těžištěm činnosti jsou revitalizace území a projekty novostaveb i rekonstrukcí v historickém prostředí měst a sídel a tvorba veřejného prostoru města. K realizacím architektury patří například rekonstrukce funkcionalistické památky Husova sboru od architekta Pavla Janáka, revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze na Karlově, skryté technické dílo protipovodňového uzavření ústí Čertovky a další četné návrhy souborů, činžovních domů a rodinných vil, návrhy úprav městských parterů, ulic a náměstí. Ateliér získal řadu cen v architektonických soutěžích jako například 1 místo Celková obnova náměstí Jiřího z Poděbrad, 1 místo Revitalizace Bastionu u Božích muk, 1 místo Obnova státního hradu Bečova, 3. místo Obnova náměstí Jana Palacha, 3. místo návrh úprav Václavského náměstí v Praze apod. K realizovaným dílům patří i výtvarné objekty jako Boží muka na Karlově, reliéfy zvonů pro Husův sbor, Zenová zahrada v areálu Kolbenova či vstup do krypty památníku Heydrichiády v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Projekty, realizace a odborné články jsou pravidelně publikovány v odborných architektonických časopisech a publikacích. Práce ateliéru byla oceněna hlavní cenou Grand prix architektury 2012, cenou primátora hl. m. Prahy 2012, nominací na cenu Klubu za starou Prahu 2012, první cenou East Centric Arhitext Awards competition 2013 či nominací  European Union Prize for Contemporary Architecture – Mies van der Rohe Award 2013.

V roce 2012 založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kterou od stejného roku vede. Kancelář se zabývá tvorbou veřejného prostoru (resp. veřejných prostranství) na odborné architektonické platformě, současně však zastupuje deklarovaný zájem správy města na kvalitě veřejných prostor. Cílem kanceláře je tak kromě projekční práce také prosazování a obhajování samotné existence veřejného prostoru v Praze, jeho významu a kvality. Dále pak ovlivňování podoby veřejného prostoru ve směru kvality a to všemi dostupnými nástroji, které je z její pozice možné využít. Jejím úkolem je hledat koncepční nástroje a cesty k tomuto vylepšení a současně definovat charakteristiky kvalitních veřejných prostranství a pravidla jejich udržení a vytváření.

Věnuje se také teoretické, přednáškové a publikační činnosti či pořádání výstav. Aktivně přednáší na konferencích a workshopech pro odborníky i veřejnost. Přednáší na FA ČVUT a UMPRUM. Spolupracuje na výzkumných úkolech na FA ČVUT.


Ing. Štěpán Špoula, sekce Detailu města, Kancelář veřejného prostoru, IPR PRAHA

Narozen 1979. Krajinářský architekt, vystudoval zahradní a krajinářskou architekturu na Mendelově univerzitě v Brně, v rámci studií absolvoval roční stáž zaměřenou na urbanismus a územní plánování ve španělské Valencii a pracovní stáž v ateliéru Maria Schjetnana (GDU) v Mexico City. V letech 2006 až 2013 pracoval jako samostatný krajinářský architekt. Spolupracoval na celé řadě projektů často v širší autorské spolupráci. V posledních 3 letech pracuje v Kanceláři veřejného prostoru Hlavního města Prahy, kde spolupracoval na Manuálu tvorby veřejných prostranství a na Koncepci pražských břehů. Jako externista se věnoval výuce a výzkumu na Fakultě architektury ČVUT. Je členem pracovní skupiny pro krajinářskou architekturu ČKA a dlouhodobě se zabývá tématy příměstské krajiny v metropolitních oblastech a zelené infrastruktury, o jejíž zavedení v ČR usiluje.


MgA. Ing. arch. Michal Fišer, třiarchitekti

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze a Školy architektury prof. Emila Přikryla AVU v Praze. Po pracovních zkušenostech získaných v českých a zahraničních architektonických atelierech spoluzaložil v roce 2002 vlastní platformu třiarchitekti, kde působí dodnes. Od roku 2008 je registrovaným členem České komory architektů. Je autorem řady projektů pro soukromé klienty a veřejné zadavatele v oblasti urbanismu, pozemních staveb a krajinářských úprav často vzájemně se prolínajících, různého měřítka od strategického plánu po detail městského mobiliáře. Častým zadáním jsou projekty revitalizací a úprav veřejných prostranství. Tvoří v multidisciplinárních týmech, kromě příbuzných profesí jako jsou krajináři, dopravní inženýři, vodohospodáři spolupracuje často s výtvarníky, historiky, zahradníky. Je spoluautorem rozsáhlého projektu revitalizace příměstského území podél břehu Ohře v Kadani známého jako Nábřeží Maxipsa Fíka, jehož 1. etapa byla v roce 2011 nominována na cenu Mies van der Rohe Award. Často přijímá účast v architektonických soutěžích ať jako soutěžící nebo jako porotce či auditor. Od roku 2012 aktivně působí v České komoře architektů, kterou také zastupuje v Evropské radě architektů (ACE) pro otázky architektonických soutěží. V roce 2014 byl hostujícím lektorem na North Carolina State University, Prague Institut, Landscape Architecture studio.


Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel SMO ČR

Narozen v roce 1963 v Mladé Boleslavi. V roce 1985 dokončil Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava. V letech 1999 až 2000 absolvoval postgraduální kurz UK Praha a Univerzity Tampere oboru veřejná správa a regionální rozvoj. 

V letech 1998-2004 pracoval jako náměstek primátora pro životní prostředí a rozvoj, v letech 2004 a 2014 byl primátorem statutárního města Kladna. Od roku 2002 je členem komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí ČR. V roce 2008 se stal předsedou Komory statutárních měst a místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a od 10. června 2011 do 12. června 2015 byl předsedou Svazu. Od prosince 2014 je Dan Jiránek výkonným ředitelem Svazu.  

Od roku 2007 je rovněž místopředsedou Rady Státního fondu životního prostředí a členem Řídícího výboru OP ŽP.


Ing. Karolína Hrbková, náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí, členka Rady města a Zastupitelstva města Liberce

Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze: 2005–2007 magisterský program Zahradnictví, obor Zahraní tvorba, 2002–2005 bakalářský program Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova, obor Produkční a okrasné zahradnictví. Pracovní zkušenosti: 10/2004–5/2005 Česká zemědělská univerzita v Praze – odborný asistent Katedry ochrany rostlin, laboratorní práce. 2005–2007 vytvoření studie pro obnovu zeleně v okolí čtyř památníků (Poslední výstřely 2. Světové války – Milín, památník povstání sedláků – Chlumec nad Cidlinou, památník na Bílé Hoře – Praha, památník Jana Žižky - Sudoměř). 2006–2007 vytvoření studie ÚSES pro intravilán a extravilán obce Bezno v rámci magisterského studia (předmět Systémy sídelní a krajinné zeleně). 2007–2009 paralelní soukromá projektová činnost – tvorba soukromých zahrad. 10/2007–1/2009 Komerční banka, a.s. - specialistka infolinky: obsluha klientů – přijímání telefonátů, e-mailová korespondence, telefonní prodej produktů banky. 4/2009–5/2013 Čmelák – Společnost přátel přírody - odborná pracovnice ochrany přírody, lektorka ekologické výchovy pro SŠ. 6/2013–12/2015 OSVČ. Od 11/2014 Statutární město Liberec – náměstkyně primátora pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí.


Ing. Václav Babka, Atelier zahradní a krajinářské architektury Sendler - Babka

Narozen 1958. Praktikující autorizovaný krajinářský architekt, absolvent Mendelovy univerzity dříve Vysoké školy zemědělské v Lednici na Moravě, 30 let praxe v oblasti zahradnické výroby, realizací zahradnických úprav a úprav veřejných prostranství, rekonstrukcí historických zahrad a městských parků, správy městské zeleně. Od roku 1993 samostatná projekční činnost nebo společně s kolektivem dalších architektů především s Ing. Zdeňkem Sendlerem. Od roku 1994 autorizovaný architekt pro zahradní a krajinářskou tvorbu později pro krajinářskou architekturu. Externista na Zahradnické fakultě MENDELU se sídlem v Lednici na Moravě, Ústav zahradní a krajinářské architektury. 2009–2011 předseda redakční rady odborného časopisu Zahrada – park – krajina. Výběr z nejvýznamnějších realizací: Klášterní zahrady v Litomyšli (studie, projekt pro SP, realizace 1999–2000, spolupráce s arch. kanceláří Květ Brno, čestné uznání Grand Prix OA 2001), Denisovy sady v Brně (studie, projekt pro SP 2001, realizační projekt 2003, 1999–2011, spolupráce s arch. kanceláří Atelier Brno, Cena Grand Prix OA 2004), Rekonstrukce parku Komenského ve Zlíně (2014–15, spolupráce Ing. arch. Pavel Mudřík, Stavba roku Zlínského kraje 2015, Park roku 2015, Park publikován v ročence architektury 2014–2015).  


Ing. Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství

Narodil se 20. 10. 1976 ve Dvoře Králové nad Labem. Titul Bc. na ČZU v Praze, ITSZ, všeobecné zemědělství. Titul Ing. (MSc.) dosažen na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) na Institutu tropického a subtropického zemědělství (ITSZ), technicko-ekonomická katedra. 1995–1996 Laboratorní pracovník, ZZN Česká Skalice. 1999 Sezónní pracovník, Manor Farm Packers, Anglie. 1998–2000 Administrativní pracovník, The Caledonian School, Praha 5. 2000–2001 Koordinátor regionálních pracovišť, MZe, Agentura SAPARD. 2002–2003 Vedoucí oddělení vnějších vztahů na MZe, Agentura SAPARD. 2003–2006 Ředitel Řídicího orgánu OP, MZe. 2006–2007 Ředitel Řídicího orgánu EAFRD. 2007–2011 Vrchní ředitel sekce rozvoje venkova. 2012–2015 Vrchní ředitel přímých plateb a rozvoje venkova. Od 2015 náměstek ministra Sekce společné zemědělské a rybářské politiky EU, MZe. Odpovídající profesní zkušenosti: příprava programu SAPARD a jeho administrace, příprava OP Zemědělství 2004–2006 a jeho administrace, příprava Programu rozvoje venkova 2007–2013 a jeho administrace, příprava Programu rozvoje venkova 2014–2020.


Ing. Jiří Klápště, ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP

Od roku 2007 do roku 2013 pracoval na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR - od roku 2009 na pozici vedoucího oddělení péče o nelesní ekosystémy. Agenda oddělení: dotační nástroje v ochraně přírody a krajiny - OPŽP, prioritní osa 6, oblasti podpory 6.3 a 6.5; Program péče o krajinu; Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny.
Od roku 2012 až po současnost pracuje na Ministerstvu životního prostředí ve funkci ředitele odboru obecné ochrany přírody a krajiny. Agenda odboru: Správa dotačních nástrojů v ochraně přírody a krajiny - OPŽP, prioritní osa 4; Program péče o krajinu; Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. Obecná ochrana přírody a krajiny - dřeviny rostoucí mimo les, významné krajinné prvky, krajinný ráz, územní systémy ekologické stability, památné stromy. Ochrana zemědělského půdního fondu.


Petr Velička, autorizovaný architekt - krajinářská architektura, M&P architekti - Ateliér krajinářské architektury

Narozen 1976 v Karviné. Absolvent MZLU v Brně, obor zahradní a krajinářská architektura. Se svou ženou Markétou založili v roce 2004 ateliér M&P Architekti – Krajinářská architektura se sídlem ve Velkém Meziříčí. Během 11 let byli několikrát oceněni v architektonických soutěžích a podle jejich návrhů jsou mimo jiné realizovány stavby jako je archeopark Mikulčice, náměstí v Černošíně, nebo veřejná prostranství bývalých Baťových závodů v Třebíči. Od roku 2007 se autorsky podíleli na několika dokumentárních filmech ČT režisérky Ljuby Václavové, za které společně získali nejedno ocenění. V rámci svých osvětových aktivit jim v roce 2013 nakladatelství Dokořán vydalo knihu Aleje českých a moravských zemí – Historie a současný význam. Park 4Dvory v Českých Budějovicích, jehož jsou s Davidem Prudíkem autory, získal již od svého zrodu několik ocenění a byl ze 750 staveb z Evropy mezi deseti nominovanými realizacemi z ČR na mezinárodní cenu Bigmat 2015. Jejich realizované náměstí ve Stříbře bylo mezi pěti díly z ČR nominovanými na Evropskou cenu Piranesi award 2015. V letech 2007–2010 byl Petr Velička členem i místopředsedou dozorčí rady ČKA. Loni byl zvolen do představenstva ČKA. Od roku 2007 je s kolegy aktivní v iniciativní skupině krajinářská architektura, kde usilují o vytváření prostoru pro široký a inspirativní dialog mezi krajinářskými architekty a architekty a snaží se spolupracovat na vytvoření platformy krajinářské architektury.